Adaptace (adaptation). Adaptace je druhá fáze etnorelativismu. Pře–

chod k adaptaci se projeví tehdy, když jednáme mimo rámec našeho kul–

turního kontextu. Tato fáze nastane po intenzivnějším kontaktu s cizí kultu–

rou, ať se již jedná o zahraniční pobyt nebo práci v interkulturním týmu.

Jedinec se pokouší převzít úhel pohledu cizí kultury a stává se kulturně em–

patickým. 

Integrace (integration). Poslední fáze etnorelativismu. Jedinec je mul–

tikulturním a dokáže přijmout identitu nové kultury. Je otázkou, jak si udr–

ží svoji původní kulturní identitu. Integrace může znamenat i ztrátu původ–

ní vlastní kulturní identity.

Adaptabilita je pak také klíčová, zejména ve zpracování a přijmutí no–

vých kulturních vzorců chování. Adaptabilitu chápeme v širším slova smys–

lu než jako pouhou schopnost přizpůsobení se novým podmínkám. Chápe–

me ji obecně jako umění zachovat si duševní pohodu, pocit bezpečí a zdraví

i při výrazné změně životních podmínek.

Změna kultury a osobnost člověka

Lidé reagují na změnu kultury různým způsobem v závislosti na svých

životních zkušenostech, postojích, ale i v závislosti na jakémsi osobnostním

vybavení. V psychologii se hovoří o tzv. osobnostních typech, tedy zjedno–

dušených modelech osobnosti, které nám pomáhají popsat člověka. 

Bochner (1982) rozlišuje čtyři základní osobnostní typy: 

* Asimilační typ brzy odmítne vlastní kulturu a bez problémů přejímá

hodnoty a normy kultury cizí, po čase dochází ke ztrátě vlastní kul–

turní identity.

* Kontrastní typ prožívá rozdíly mezi vlastní a cizí kulturou, odmítá

odlišnosti cizí kultury a klade důraz na hodnoty typické pro jeho

vlastní kulturu.

* Hraniční typ považuje obě kultury za přínosné, v extrémním přípa–

dě to neumožňuje identifikaci ani s jednou kulturou.

* Syntézní typ, ideální typ, jakýsi kosmopolita představuje splynutí

obou kultur a je nositelem  světové mysli".

Velice zajímavá studie Laurenta (1983) poukázala na to, že zkušenost

s cizí kulturou zintenzivňuje identifikaci s vlastními kulturními hodnota–

mi. Laurent srovnával chování francouzských, německých a anglických ma–

86